In heaven, everything is fine...

„The only real voyage of discovery consists not in seeking new landscapes, but in having new eyes."

Texty

VŠEDNÍ SVĚDECTVÍ O NEVŠEDNÍ CHVÍLI

Seděla v pomalu jedoucím autobuse. Poslouchala písně dvakrát starší než ona sama. Přemýšlela. Pozorovala zasněženou krajinu líně plynoucí za oknem. A byla si jistá, že kdyby to všechno bylo na ní, prodloužila by tuhle chvíli na věčnost.
Před několika dny se jí na okamžik sesypal svět. Všechno, co si s takovou pečlivostí od léta buduje, bylo pryč a ona si nebyla jistá, jak dál. Vlastně si nebyla jistá ničím. Jenom někde hluboko uvnitř tušila...ne, ona věděla, že se musí zvednout. A že to musí být rychle. Už nikdy nesmí čekat. Nikdy! Vlastně to nakonec nebylo ani tak těžké.
A tak tu teď sedí v pomalu jedoucím autobuse. Poslouchá. Pozoruje. Přemýšlí. A ví. Ví, že v životě žitém na pokraji šílenství a smrti neexistuje bezpečí. Neexistuje jistota. Ani klid. A pokud se pro takový život rozhodne, není cesty zpět. Není záchrany. A ona nechce být zachráněna. Ani chráněna. Nechce jistotu, klid, bezpečí. Nejsou to od ní prázdná slova...možná ze začátku byla, avšak nyní už ne!
Našla dlouho hledanou víru. Opravdovou víru v sebe, okolí a život. V této všedně nevšední chvíli.
Žádné komentáře
 
Kdybychom mohli odpustit za to, co se nám stalo. Kdybychom mohli odpustit za to, co jsme my provedli druhým.Kdybychom mohli opustit a nechat tak všechny své příběhy. O tom, že jsme padouši nebo oběti...